Spoluautor: Ing. arch. Jakub Kuchař
Mateřskou školu navrhujeme jako rozhraní. Jako rozhraní mezi veřejným prostorem a uzavřenou zahradou. Jako rozhraní mezi dětským a dospělým světem. Toto rozhraní materiálovou i funkční vrstevnatos rozostřujeme a rozvolňujeme směrem k zahrádkářské kolonii. Samotný dům navrhujeme jako utilitární skříňku, která se rozehraje až po svém otevření. Navrhujeme dům, kde mají děti blízko zahradě, a kde stále cítí propojení s městem. Dům, jehož okolí nabízí množství zákoutí podněcující dětskou touhu objevovat a pozorovat. Dům, který se může v průběhu času spolu s dětmi měnit.
Hmota domu reaguje na morfologii terénu a jako jiné domy v okolí následuje vrstevnici. Dům formuje linii, která definuje rozhraní. Ta je rytmizována přiznaným provozním rozdělením domu a vstupy do objektu, které jsou rovnoměrně rozloženy v celé jeho délce oživujíc celý přilehlý veřejný prostor.
Dům pracuje s vrstvami průhledností. Do zahrady je otevřen celeprosklenou fasádou. K veřejnému prostoru je naopak zasklení zaměněno za komůrkový polykarbonát, který odhaluje pro kolemjdoucího pouze obrysy dění uvnitř. Celé materiálové a hmotové pojetí domu lze chápak jako filtr, který nevytváří tvrdé rozhraní, jako plot nebo stěna, ale který svým vrstvením vizuelně rozmělňuje hranici mezi veřejnosti přístupným a nepřístupným prostorem. Dům má více charakter opony něž-li tvrdého rozhraní. Na subtilní fasádu domu je položena těžká dřevěná střecha vytvářející napětí mezi jeho vertikální a horizontální částí. Z ní vystupují dvě skupiny světlíků, které ji rytmizují, a které přivádějí severní světlo do dvojice tříd v centrální části domu.
Pěší komunikace se podél školky rozlévá a modeluje ve veřejném prostoru množství zákoutí s posezením na zakřivených betonových lavicích. Současný uměle zvlněný charakter přilehlého území je usměrněn a prodloužen i na východní hranu řešeného území. Zvlněný reliéf přirozeně zahaluje školku, která svou funkcí vystupuje z charakteru areálu volnočasových aktivit a definuje množství tvarově bohatých prostupů k ní. Samotný zvlněný terén je navržen jako pobytový. Lze z něj pozorovat jak dění v areálu volnočasových aktivit, tak v prostoru školky a zahrádkářských kolonií. Celý pás zeleně kolem školky je chápan jako tlumící zóna, která svým tvaroslovím reaguje na dynamiku sportovišt a která jinak aktivní část města doplňuje o klidná zákoutí.
Dům je provozně rozdělen do tří sekcí se samostatnými vstupy. Na provozní sekci ležící uprostřed objektu a na dvě dvojice tříd se zámemím na jeho koncích. Všechny sekce spojuje pobytová chodba, která je vedena podél východní fásády. Ta se může otevřít jak ke třídám, tak k veřejnému prostoru a umožnit tak konání různorodých akcí jako jarmarků nebo besídek na rozhraní školky a města.